Stavte, ale jinde. Z průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj vyplývá, že lidem vadí nové výstavby domů v jejich sousedství

TV Architect, 8. listopadu 2019 (09:05)

Podle průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) vyplývá, že by lidé sice uvítali nové výstavby, musely by však probíhat jinde, než v jejich sousedství. Tomuto jevu se říká NIMBY (z anglického Not In My Back Yard – ne na mém dvorku) a výrazně ovlivňuje rozvoj měst a obcí. Podle architekta a člena Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Zdeňka Fránka by se měl tento postoj u lidí "převychovat."

vyplývá, že lidem vadí nové výstavby domů v jejich sousedství Stavte, ale jinde. Z průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj vyplývá, že lidem vadí nové výstavby domů v jejich sousedství 30. 10. 2019 / Autor: Romana Landová, t.z. Lidé nechtějí, aby se v stavělo v jejich sousedství. Foto: Pixabay.com #průzkum #bytová krize #SARSdílet na facebook twitter ODEBÍRAT NOVINKY Podle průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) vyplývá, že by lidé sice uvítali nové výstavby, musely by však probíhat jinde, než v jejich sousedství. Tomuto jevu se říká NIMBY (z anglického Not In My Back Yard – ne na mém dvorku) a výrazně ovlivňuje rozvoj měst a obcí. Podle architekta a člena Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Zdeňka Fránka by se měl tento postoj u lidí "převychovat."

Jedním z důvodů, proč se v Česku staví málo nových obytných domů, je odpor veřejnosti a politiků k rozvoji. Průzkum, který si zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), ukázal, že si téměř 60 procent Pražanů myslí, že by se v metropoli mělo více stavět, současně by však nadpoloviční většině z nich vadila výstavba rezidenčních budov v jejich sousedství. Více než 23 procent dotázaných by proti ní dokonce aktivně protestovalo. Kdyby ovšem bytové domy měly vzniknout o něco dále, už by protestovalo „jen“ 12 procent dotázaných. Tomuto efektu se říká NIMBY (z anglického Not In My Back Yard – ne na mém dvorku, pozn. red.).

Dostatečná informovanost

Ze zkušeností člena SAR, architekta a urbanisty Pavla Hniličky vyplývá, že zdrojem problémů bývá nejčastěji nedostatek informací o nových projektech. Proti nové výstavbě se podle něj staví lidi zejména tam, kde stavebník podcenil informovanost a přípravu projednání. „Nicméně vždy se najdou jedinci, kteří nechtějí, aby soused stavěl, když už oni mají postaveno. Chtějí se ze svých oken dívat na volný pozemek. To, že jim náš systém umožní, aby toho dosáhli, aniž si ten sousední pozemek koupí, je absurdní a souvisí spíše se společenským strachem a nerozhodností."

Radikálnější názor na tuto problematiku má architekt Zdeněk Fránek, který tvrdí, že: „rozhodovat by měli odborníci. Já jsem architekt města Boskovice s poradním hlasem, a když dostanu pravomoc, využívám ji k tomu, aby se něco prosadilo. Vždy pobouřím lid, když chodím na shromáždění a veřejná projednání staveb a říkám, že není tím, kdo by měl rozhodovat. Existují nástroje jako územní plán, kde má veřejnost prosazovat své zájmy, ale když se dá hlas lidem s NIMBY postojem, nikdy se nic nepodaří. Jsem přesvědčený, že je třeba dav převychovat."

Příspěvek do fondu

K odstranění negativního vnímání rozvoje mohou pomoci i samotní developeři. Aby z výstavby mohli mít profit i lidé v okolí nových staveb, investoři by měli přispívat do fondu veřejných investic. A to podle jednotného klíče – v případě bytových staveb by příspěvek do fondu mohl činit 500 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy bytu. U průměrného pražského bytu to odpovídá 50.000 Kč za byt. Problém by mohlo vyřešit také spravedlivější přerozdělení výnosu z daní směrem k městům a obcím. „Pokud by města a obce získávaly více z daní z nové výstavby a developeři by přispívali do fondu veřejných investic, starostové by byli více motivováni stavební rozvoj podporovat a občané by věděli, že jim nové projekty v okolí mohou ve výsledku přinést pozitiva,“ domnívají se členové Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).

více čtěte na: tvarchitect