Jako Smíchov či Karlín. Vládní čtvrť by podle analytiků z Letňan udělala prémiovou lokalitu

irozhlas.cz, 31. ledna 2019 (20:25)

Nová úřednická čtvrť, která by mohla vzniknout v pražských Letňanech, by z oblasti udělala prémiovou lokalitu typu Karlína nebo Smíchova, které patří mezi nejdražší v metropoli. V případě její výstavby by zcela jistě následoval skokový růst cen nemovitostí k prodeji i pronájmu v okolí. Vyplývá to ze čtvrtečních vyjádření zástupců realitního trhu a analytiků. Odborníci připomínají, že podobné čtvrti už existují i v dalších evropských městech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce do nového areálu na pozemcích v Letňanech umístit 10 000 úředníků, magistrát tam kromě toho požaduje nemocnici a byty. Vedení Prahy chce výměnou za parcely zaplatit od státu dokončení vnitřního okruhu metropole a získat od něj další nemovitosti.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) ve čtvrtek uvedl, že v záležitosti nebylo zatím dosaženo žádné konkrétní dohody. „Jednání stále pokračují, čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ dodal.

Ze zjištění ČTK vyplývá, že většina parcel, kde má čtvrť podle prvotního návrhu magistrátu vzniknout, patří hlavnímu městu. Menší část vlastní fyzické osoby a stát. Cena pozemků města se může podle odborníků pohybovat v rozpětí mezi jednou až třemi miliardami korun. Babiš dříve cenu vyčíslil zhruba na 400 milionů korun.

„Z cenové mapy Prahy plyne, že například ceny stavebních pozemků v okolí malostranské ulice Letenské, kde sídlí ministerstvo financí, se pohybují kolem úrovně 41 000 korun za metr čtvereční. Namátkou volené pozemky v Letňanech se cenově pohybují v pásmu mezi 2000 až 6000 korun za metr čtvereční. Tato čísla jsou ryze orientační, umožňují ale nahlédnout, že ceny v centru jsou zhruba o řád výše než v Letňanech,“ řekl ve čtvrtek hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Profit pro okolní vesnice

„Velké instituce se obvykle stěhují na okraj měst, kde mají šanci vybudovat vhodnou infrastrukturu za mnohem příznivějších nákladů než v případě dlouhodobého působení v centru. Navíc by třeba i státní a místní správa byla motivována k zajištění ještě lepší dopravní dostupnosti takové lokality,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle ředitele serveru Bezrealitky.cz Hendrika Meyera by růst cen nemovitostí v případě vzniku nové čtvrti měl dosah daleko za hranice Prahy. „Profitovat by tak kromě vlastníků nemovitostí v bezprostředním okolí mohly také okolní vesnice a vlastníci nemovitostí v nich,“ dodal.

Provozní ředitel společnosti Fincentrum Reality Martin Fojtík poukázal na to, že zatím není jasné, co přesně by se dělo se všemi budovami v centru metropole, které by úřady opustily.

„Jednou z úvah je použít tyto nemovitosti na přestavbu a řešit tím krizovou bytovou situaci v Praze. Problém je v tom, že tyto budovy jsou na lukrativních místech a ceny za metr čtvereční by se pohybovaly v horentních sumách – 150 000, klidně i 200 000 korun za metr čtvereční,“ uvedl.

Ne byty pro běžné smrtelníky

„Pochybuji, že v těchto budovách vzniknou byty pro běžné Pražany. Spíše se změní na hotely, sídla firem, luxusní apartmány a podobně. Pokud se přece jen v některých budovách nové byty vytvoří, pak jejich cena bude pro běžného smrtelníka nedostupná,“ doplnil obchodní ředitel společnosti Bidli Roman Weiser.

Případné spolupráci se státem při stavbě čtvrti by se nebránila developerská společnost Central Group, uvedla mluvčí firmy Marcela Fialková. „Záleželo by nicméně na konkrétních podmínkách,“ podotkla. Koncentrovat více státních administrativních budov na jedno místo je správná koncepce, dodal ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Oficiálně zatím nikdo podle mluvčího Petra Holubce o projektu nejednal se společností PREdistribuce, která je odpovědná za zásobování Prahy elektřinou. Záměr podle něj může ve finále vyústit v potřebu nové rozvodny v oblasti.

Zdroj článku a fotografie: irozhlas.cz