Stavební boom končí. Nových projektů bude ubývat

newstream.cz, 7. ledna 2023 (16:01)

Listopadový pokles stavební výroby, meziročně o 0,8 procenta, není dramatický a nenaznačuje krizi odvětví. Na stavebnictví ale postupně dopadá propad tuzemské ekonomiky. Analytici nicméně odhadují, že i v letošním roce mírně poklesne bytová výstavba.

Kde v Praze vidíte rozvojový potenciál?

Jiří Řezák: To je moc hezká otázka. Třeba Vídeň si stanovila vytvoření, jakýchsi lokálních rozvojových center, jako například transformaci sídlišť, která dosud fungovala jen jako místa pro přespání, na oblast s bohatou infrastrukturou zajišťující bohatý život a tamní obyvatele nemuseli přejíždět ať už za prací nebo společenským životem celé město. To by se hodilo i v Praze. Mohli bychom se tak vyhnout situaci, kdy budeme neustále najíždět do centra města. Ideálními rozvojovými lokalitami mohou být třeba brownfieldy.

Centrum Prahy byste tedy dál nerozvíjeli?

Jiří Řezák: Já si nemyslím, že by se tam nemělo stavět. Jisté ale je, že je už dost plné a prakticky v něm chybí prostory. Můžeme pro ně hledat novou funkci, ale to je na samostatné téma o tom, koho bychom tam chtěli přitáhnout, kdo by tam měl bydlet atd. Z mého pohledu jde o vlastně vylidněné místo, které funguje spíš jako turistická atrakce než jako místo pro život. Město bychom měli rozvíjet především na klíčových dopravních uzlech.

David Wittassek: Je to spíše o tom, najít program nebo využití pro stávající budovy. V centru je spousta objektů, které buď mají nějaký účel, který úplně nereflektuje a nesplňuje současné požadavky, anebo jsou prázdné. A toto je velké téma, které bude potřeba otevřít. Bavit se o tom, co s těmi budovami budeme dělat. Nemyslím si, že by se měly zakonzervovat a neměli bychom je rozvíjet. Nemusí to nutně znamenat, že tam budeme stavět nové objekty, ale může to třeba také znamenat to, že ty objekty budeme rekonstruovat, opravovat, dávat jim novou funkci nebo to kombinovat tak, aby reflektovaly 21. století a mohly fungovat, a centrum neumíralo.

Centrum Prahy by mohli oživit mladí lidé

Narážíte na dům Radost na pražském Žižkově, který se pod taktovkou vašeho studia má rekonstruovat?

David Wittassek: Ano, je to ten příklad. V době, kdy byl realizován, měl dům jednoúčelové využití. To už v 21. století nemůže splňovat. Navíc je ve špatném technickém stavu. Proto, aby přežil další léta a aby mohl fungovat, musí se mu najít využití nové. Navíc funguje jako jakási bariéra v území, a pokud nepřistoupíme k tomu, že ho oživíme a otevřeme ho, bude mít velké problémy přežít dál.

Jiří Řezák: Já na to možná jenom navážu, protože jde o podstatnou věc i pro místo jako takové. A podobnými problémy, které má Praha, prošla většina západoevropských měst, která mají velmi silné rostlé jádro. Jako jsou například města v Dánsku nebo Holandsku. A pokud si z města s jasnou historickou strukturou nechceme udělat skanzen pro turisty, pak na to musíme nějakým způsobem zareagovat i vzhledem k tomu, že se mění sociální struktura. Když vychováváte děti, tak nechcete bydlet na Praze 1. Chcete mít komfortnější styl života, protože máte třeba problém s tím, zaparkovat auto. Takže i na to je při oživování centra nutné myslet. Pomoct by mohlo i to, že do centra vrátíme mladé lidi. A je hrozná škoda, když si vezmeme, že v Praze máme x významných vysokých škol, studuje nám tady obrovské kvantum mladých lidí a my je distribuujeme na kraj města. I o tom uvažujeme. Neříkám, že je to samospásná záležitost, ale ukazuje se, že to, co jsme viděli například v Holandsku, kde mladé lidi města přesunuli, vnímáme to jako jeden z možných směrů oživení center.

Takže z domu Radost chcete udělat ubytování pro studenty?

Odkud má ta diskuse přijít, a kdo ji má koordinovat?

Jiří Řezák: Já si myslím, že je to úkol asi nás všech, včetně politiků. Měl by ji vést minimálně primátor. Protože to je na úrovni města, to je ta správa, to je ta vize, jak se město bude vyvíjet.

A děje se to?

Jiří Řezák: Byla vedena určitě například s Petrem Hlaváčkem i otevřeností IPRU a CAMPU. Myslíme si, ale že by to vše mělo být více aktivní a že by se mělo více sdělovat. Zkrátka je potřeba si takzvaně sednout ke stolu. A za nás jedna velmi důležitá věc, žijeme v demokratickém světě a musíme se vzájemně respektovat. Sice ne vždy dojde na splnění názorů všech, ale nemůže převažovat jenom památkářský názor nebo developerský. Musí dojít ke konsenzu. Někdy nás překvapuje, že i cesta investorů je daleko flexibilnější, že se daleko rychleji dokážou přizpůsobit. A teď by bylo dobré, aby státní správa dělala úplně totéž.

David Wittassek: Já myslím, že diskuse by měla být vedena napříč odbornou i laickou veřejností.

Pokles stavební výroby v listopadu jde na vrub jak pozemnímu, tak inženýrskému stavitelství. „Nejde však o žádný dramatický pokles, který by už naznačoval nějakou krizi v tomto odvětví jako spíše měkké přistávání spojené s celkovým výkonem ekonomiky,” uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Na stavebnictví loni dolehla řada negativních vlivů: rostoucí ceny materiálů, váznoucí dodávky některých surovin i dopady války na Ukrajině včetně růstu cen energií. K tomu se přidaly i vysoké úrokové sazby, které výrazně omezily zájem o hypotéky, uvedl Peter Markovič, generální ředitel firmy Xella pro ČR a SR, která je výrobcem stavebních materiálů Ytong a Silka.

Poněkud překvapivý dojem dělají výsledky bytové výstavby, podle kterých se po měsících poklesu počet nově stavěných bytů a rodinných domů opět zvýšil. Zásluhu na tom měla především větší aktivita ve Středočeském kraji, který je nyní lídrem v rámci celé ČR. Naproti tomu v Praze je bytová výstavba dál na sestupné dráze a meziročně se zde začalo stavět o 41 procent bytů méně.

Spící trh hypoték

„Z jednoho pozitivního výsledku bytové výstavby v jinak klesající řadě asi v tuto chvíli nemá příliš smysl dělat hluboké závěry. Realitní trh je v útlumu, ceny klesají s koncem hypotečního boomu a prodejcům nezbývá než své nabídky zatraktivňovat. Naproti tomu pozitivní časy zažívá sektor nájemního bydlení,” dodal Dufek.

S tím souhlasí také hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která výrazně trpí, když ekonomiku zasáhne recese. Lze proto očekávat, že se v letošním roce budou dokončovat již započaté projekty, ale výrazně se sníží počet nově zahajovaných staveb,“ dodal Křeček.

Rekonstrukce budou hrát významnější roli

Největší překážkou zůstává financování staveb a s tím spojené odkládání začátku výstavby. Celý český stavební trh v roce 2023 nečeká žádný dramatický propad, ale zřejmě jen mírné ochlazení v jednotkách procent. Prodeje a výstavba nových bytů a domů podle analytiků zpomalí a významnější roli budou hrát rekonstrukce.

Český bytový fond je pořád relativně zastaralý lidé chtějí bydlet lépe a moderněji a financování rekonstrukce je z pohledu celkové investice dostupnější. Ve výhledu do dalších let jsem pozitivní.

„Další vývoj ve stavebnictví bude ovlivňovat několik faktorů. Tím prvním je schopnost ČR čerpat peníze z fondů EU, včetně dodatečných zdrojů z tzv. fondu obnovy. Dalším pak zvýšený zájem firem i domácností o investice do energetických úspor. Stavebnictví se díky tomu může stabilizovat a vyhnout se výraznějšímu cyklickému poklesu,” uzavřel Dufek.

Výstavbu může také blokovat výrazně snížený zájem lidí o nákupy nemovitostí, což je způsobeno vysokými úrokovými sazbami na hypotečních úvěrech, klesajícími reálnými mzdami či obavami ohledně budoucího vývoje. Navíc lze očekávat, že ceny nemovitostí ještě půjdou dolů, takže se v následujících čtvrtletích pravděpodobně vyskytnou vhodnější momenty k nákupu nemovitostí než nyní.

Více čtěte na www.newstream.cz