Český realitní trh nevytváří bublinu, pouze doháníme ceny ve vyspělých zemích, tvrdí Švejnar s Tůmou

ecofin.cz, 30. dubna 2018 (12:25)

„Světová ekonomika už dlouho nebyla v tak dobrém stavu, co se týče tempa růstu a, alespoň krátkodobého, očekávání,“ uvedl minulý týden Jan Švejnar při představování analýzy realitního trhu Trend Report, kterou každoročně vypracovává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). I přesto, že ekonomika EU má podle něj několik bolavých bodů, „sazby zůstávají v eurozóně nízké, což je dobré pro financování.“

Přesto však, především kvůli složitým stavební zákonům, nevidíme žádný velký stavební boom a ceny nemovitostí strmě rostou. Podle bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy je zdrojem současného pnutí právě střetávání malé nabídky s vrcholem ekonomického cyklu. Situaci na trhu však za bublinu nepovažuje. „Bublina není jen dlouhodobý růst cen, ale překročení určité hranice s rizikem velkého propadu. To tady zatím nevidíme. Tady pozorujeme to, co u celé ekonomiky, proces reálné konvergence. Doháníme vyspělé země a doháníme je tedy i z hlediska cenové hladiny nemovitostí,“ uklidňoval Tůma.

Podobně situaci vnímá i Švejnar. „Budeme se dále cenově přibližovat evropskému trhu“ uvedl ve čtvrtek. „Co vidíme ve většině větších měst, která jsou atraktivní ve světě, je, že ceny určují bohatí zahraniční investoři,“ prohlásil s tím, že přesto, že ceny stále určuje především česká klientela, s klesající nabídkou poroste zastoupení mezinárodní kupců.

Představovaná studie samotná pak ukazuje, že největší změny by do budoucna měly zasáhnout rezidenční trh. Ceny bydlení podle ní jen za poslední dva roky stouply o více než 22% a podle vlastníka developerské společnosti Trigema Marcela Sourala budou ještě růst. Soural očekává, že letos v Praze prolomí hranici 100 000 korun za metr čtvereční.

„Domníváme se, že tyto ceny již nejsou příznivé pro střední třídu. My to říkáme nahlas, i když jsme developeři … Stane se, a vlastně se to už stává, že nám z nabídek byty vykupují malí investoři, kteří kupují pět deset bytů a otáčí je do nájemního bydlení. Nájemní bydlení tu bude čím dál víc preferováno, protože si prostě v Praze byt nekoupíte. Bude příliš drahý,“ uvedl Soural. I developeři samotní tak již začínají připravovat projekty, v rámci kterých by mohli sami nabízet pronájem.

Změnu mohou, podle jeho slov, přinést zákony, které by usnadnily výstavbu. Některé, jako například sloučení územního a stavebního řízení, jsou přitom už platné. Státní správa je nicméně v praxi sloučit neumí a na nějaké skutečně efektivní usnadnění stavebního procesu musí developeři stále čekat. Až se tak stane, růst cen se podle Sourala umravní a ceny možná dokonce krátkodobě klesnou. Na trh totiž najednou přibyde velké množství bytů.

Dostupnost bydlení nicméně zůstane i nadále problematická. To už zjistili například v New Yorku, kde se Manhattan začal kvůli vysokým cenám „vybydlovat“ co se týče poskytovatelů základních služeb – hasičů, nebo sestřiček. Ti si v dané lokalitě bydlení nemohou dovolit, pro denní chod města jsou však zcela nezbytní. New York to vyřešil tak, že jako podmínku k souhlasu s výstavbou po developerech požaduje, aby 20% svých projektů poskytovali jako regulované nájemné.

Ani to však Jan Švejnar nepovažuje za elegantní řešení. „Lepší je, aby dotyčná instituce, ať už je to stát, nemocnice, nebo škola, dávala dotace na nájemné a nechala trh, aby se vyvíjel, protože jinak je tam spousta distorzí,“ tvrdí.

Zdroj článku a fotografie: ecofin.cz